HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  klaruse  /  Masala tour  / Ramadán v Istanbulu

Ramadán v Istanbulu

Turecko

Vytvořeno: 11.12.2011
Autor: klaruse


Na hranicích v Sarpi se mísíme do fronty bábušek dost nápadně pašujících koše gruzínských rajčat na turecký trh a po pasové kontrole se ocitáme znova ve 100% Asii, alespoň co se způsobů týče. Otravní taxikáři, neúmorní naháněči do restaurací, nedomluvíte se ani esperantem, občas je nutný se obořit na pronásledující  turecké hochy...Ti Gruzínci, sice východnější, jsou nám nějak blíž. Možná Asiati konečně vycepovaní bratrem Sovětem, nebo snad že tím křesťanstvím…

Odpoledne trávíme ve městě Trabzon, kde nás při důkladné prohlídce zaujaly jen hezký botky a pravidelně se plnící mešity při ramadánových modlitbách. Z ženského patra šmírujeme mezi závěsy tu spartakiádu, kterou muslimové potěšují  Velikého Alláha. Jinak Ramadán nás zrovna neotěšil – na proslulé turecké kebaby se člověk musí těšit až do setmění a pivo EFES je jen pod pultem!

 Večer odsud přelétáme very low cost spojem do Istanbulu. Plynová bombička s námi do letadla nesmí, tak před letištěm rozbalujem ešák a vařič a čekání na odlet si krátíme hektolitry čaje a kafe. Po příletu do Istanbulu dospáváme na karimatkách v hale International Departures. Spolucestující  kostýmky a obleky po nás koukají trochu pohoršlivě a my si začínáme zase po době připadat jako čeští turisté. Přitom v Indii tenhle životní styl tak krásně zapadal! Ach jo.

V Istanbulu hledáme náš rezervovaný hotel Aga Hammam. Podle názvu kdysi sloužil jako slavné turecké lázně, podle pidi dvojlůžáků jako bordel…a podle personálu jako obojí. S Turkem, jež se neuměle tváří jako recepční, se do krve pohádáme o třicet korun, které nám chce přidat za lepší pokoj než je ten objednaný, ale to netušil odkud přijíždíme. Argumentu, že to je přece jeden roztomilý turecký čajík s jedním ( oj, ještě roztomilejším) slavným turkish delight- tureckým medem s oříšky, už neodolává. Tak takový hoteliér  by se v Indii neuživil!

Ještě, že nás na ty čajíčky občas restauratéři pozvou-snad, abychom udělaly podniku reklamu- ale i tak je Istanbul dírou do rozpočtu. Z ekonomických důvodů povinný přejezd Bosporu absolvujem by ferryboat (převozy mají v rámci MHD) a nelitujem - vždyť to je naposledy v Asii!

Velmi výhodné je rovněž, že dnes, o státním svátku, jsou všechny památky zavřené.Ttudíž je ani nemusíme navštěvovat. Ovšem i tak všechny luxusní mešity, historická čtvrť Sultanahmed s přímořskou promenádou a turecký stánky s riflemi mají rozhodně co do sebe!

Nakonec nám mnohem exotičtější než orientálnost muslimského Istanbulu připadá (nenáhodné) setkání s blonďatým spolužákem Štěpánem a jeho modrookými compagnieros, kterým večer v čajovničce předáváme gruzínské a arménské mapy, cestovatelské tipy a přejeme šťastnou cestu na východ.

My se raději další den ráno točíme slunku zády a busem se dvě hodiny vymotáváme z 13 timilionového a stoplým kamionem se pomalu a nejistě přibližujem k hranicím do Evropské unie. Pan řidič Ahmed se po cestě mnohem více než o ukazatele zajímá o to, jak se česky řeknou věci, jimiž se holky liší od kluků…a tak se začínáme trochu bát, že by mohlo být dalších 3000km v kamionech, jež nás dělí od domova, ne úplně hladkých…

 28.8.-30.8.2011

Vytvořil: klaruse   Zobrazeno: 785x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku