Zmatený časový rozvrh

Tak se blížil další prodloužený víkend. Ideální příležitost k cestování. Bohužel jsem to přehlédl a měl na tu dobu naplánovanou grilovačku u sebe a v pondělí slíbil účast na jiné grilovačce. Naštěstí, na tu moji byla příliš malá účast, tak jsem to zrušil a ta druhá se nečekaně přesunula. Takže 4 dny byly najednou volné. Přemýšlel jsem co s tím. S Honzou jsem se dohodnul, že by bylo zajímavé pokračovat v další části Šumavy podobně jako loni. On však nakonec nemohl jet. Tak zůstávala varianta jet s někým na Šumavu nebo jsem dostal pozvání přidat se na výlet na inline kolem německých jezer. Má milá byla z výletu na Šumavu nadšená, avšak nebylo jisté, zda jí její pracovní vytížení umožní jet se mnou. Na poslední chvíli se však zadařilo a začal jsem plánovat.

Plánování Šumavy

Loňská Šumava

Loni jsme obdobně jako letos jeli na Šumavu, ale cestou se zastavili na zřícenině Dívčí kámen, poté v Černé v pošumaví a na Šumavu tak dorazili až třetí den. I tak jsme zvládli přejít Šumavu od Nové pece až po Nové údolí. Krásná část Šumavy.

Šumava letos

Letos jsem chtěl zkusit tedy jinou část. Napadlo mě jít od Železné rudy pro změnu dolů. Při hledání informací o dobrých trasách a vymýšlení jak trasy sloučit ideálně s geocachingem jsem na wikipedii narazil na seznam vrcholů na Šumavě.

Nejvyšší byl hned kousek od Žělezné rudy, Grosse Arber. Dobrý cíl. Říkal jsem si, vylezem na něj, pak se vrátíme na Šumavu a dojdem až na nouzové nocoviště Poledník.

Druhý den přejdeme nějak z Poledníku na Grosse Rachel a pokračujem na nouzové nocoviště Bušina na Šumavě. A tak dál.

Hezky jsem si to rozplánoval. Až jsem zjistil, že některé trasy vedou přes neprůchozí oblasti a hlavně, že na každý den připadá cca 30km. Při zjištění, že loni jsme šli průměrně asi 1 km za hodinu, jsem pochopil, že můžu začít znovu.

Den nula

Nultý den byl jasný. Po práci stihnout vlak a dojet do Železné rudy – Alžbetína a někde zakempovat na noc. Měl jsem vytipované dle mapy dvě místa, kde by mohlo být nějaké tábořiště.

Den první

První den po výrazném zkrácení zbyl jen výstup na Grosse Arber. Chtěl jsem jet tou jejich lanovkou a tak bylo nutné dostat se k městu Brennes, vedle něhož lanovka začíná. Tam jsem se chtěl dostat po silnici, stopem nebo pěšky. Jelikož jsem se v původních plánech nechtěl vracet po stejné cestě zpět na Šumavu, naplánoval jsem sestup do městěčka Bodenmais na druhé straně vrcholu. První den bylo tedy v plánu nakonec cca 16 km.

Den druhý

Teoreticky jsme mohli ještě večer jít z Grosser Arber zpět po turistické trase a pokračovat další den na Poledník. ale když už jsem měl v plánu sejít do Bodenmais, všiml jsem si, že se dá popojet vlakem do města Frauenau poblíž druhého nejvyššího vrcholu Šumavy (totiž Bavorského lesa) Grosse Rachel.

Druhý cíl byl tedy jasný. Sestup jsem chtěl opět po jiné trase, do města Spigelau. Odhadovaná délka trasy asi 18km, dle informací na webu asi 8 hodin chůze. Ve Spigelau jsem měl opět vytipované nějaké tábořiště na noc.

Den třetí

Třetí den ráno jsem chtěl skočit na vlak a odjet vlakem zpět do Železné rudy. Odtama autobusem do Prášil a vyrazit na odpočinkovou sotva 5 km dlouhou cestu na Poledník, kde se dá nocovat na nouzovém nocovišti ve výšce kolem 1300 metrů n.m.

Poslední den již pouze cesta do Modravy a odtamtud návrat autobusem a vlakem do Prahy.

Případně uvidíme jak to bude vypadat na místě, podle ukazatelů nebo co nás zaujme.