HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  matisska  /  Dhaulagirí circuit - Nepál 2015  / Den 12 - Japanese (Glacier) BC - Dhaulágirí BC

Den 12 - Japanese (Glacier) BC - Dhaulágirí BC

Nepál

Vytvořeno: 19.01.2017
Autor: matisska


Celkový čas: 5 hod Celkové převýšení: 500 m Budík nám sice zvoní v 6:30, ale nikam nespěcháme. Nechceme zase „pronásledovat“ Holanďany. Kousek za hromadou slovenského matroše nacházíme ve sněhu kočičí stopy (v noci nasněžily tak 2 cm). Později se dozvídám, že šlo skutečně s největší pravděpodobností o stopy sněžného leoparda, jak jsme si mysleli. Vyrážíme krátce po deváté. Stopy Holanďanů jsou naštěstí ještě vidět, jinak by tato cesta byla orientačně dost náročná. Stoupáme mírně sutí a ledovcovým banhnem. Sluníčko nám hřeje do zad. Nahoře na skále po pravé ruce jsou obrovské rozeklané ledovcové útvary. Čas od času se některý velký kus ledu uvolní a spadne do údolí s obrovským rachotem. Tyto rány byly slyšet celou noc, až se ledovec, na kterém jsme měli stany, lehce klepal. Zhruba v půlce cesty potkáváme pneumatiku, která pravděpodobně patří havarovanému vrtulníku, který zde před pár lety spadl. Zde dáváme pauzu. Po poledni se již tradičně začínají honit mraky. Bohužel tentokrát to nejsou jen obyčejné mraky, ale začíná z nich padat sníh. Na jedné moréně potkávám v protisměru jdoucí 3 Poláky. S obavami se ptáme, proč se vrací, ale zjišťujeme, že se nevrací, nýbrž jdou trek v opačném směru. Alespoň víme, že přes kritický French Pass je možné projít. Otázka je, jestli bude možné projít i další dny, když bude takto sněžit. Sněžení totiž nabírá na intenzitě a viditelnost se snižuje. Naštěstí se v této fázi cesty začaly, sice sporadicky a ne vždy dobře, ale začaly, objevovat mužíci a my vymrzlí a unavení dorážíme kolem 14té hodiny do Dhaulagirí BC. Drželi jsme se mužíků a v jednu chvíli zaslechli hlasy jdoucí z levé strany. Možná nebýt těch hlasů začneme se stáčet více doprava a to by nebylo v tuto chvíli dobré rozhodnutí. Stany stavíme za silného sněžení a rychle zalézáme do spacáku a snažíme se zahřát. Stan nám stojí opět na ledovci, místa už tu moc nebylo, a tak ho máme na měkkém podloží. Zbyňďa je asi o 20 cm výš, než já a já se musím vypodložit kameny, abych byla alespoň trošku rovně. Sjíždíme dolů a to jak ve stanu, tak se stanem. Snad ráno nebudeme úplně někde jinde. V pět se přemluvíme vylézt ze spacáku a uvařit si rychle kaši a čaj. Během vaření dochází německá skupina, která si dala docela flák cesty až z IBC na jeden zátah. Domlouváme se s nima na „spolupráci“ při zítřejší cestě přes French Pass do Hidden Valley. Jsou mnohem vstřícnější než Nizozemci a mají pro nás pochopení . I jejich guide je o pozání milejší. Důvěra v guidy holandské skupiny definitivně bere za své, když zjistíme, že táhnou dál a především výš i lidi, kteří celou noc prokašlou a prozvrací půl noci. Ale jsou hodní, berou jim baťůžky. Vytvořil: matisska   Zobrazeno: 30x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku


Galerie příspěvku