HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  matisska  /  Dhaulagirí circuit - Nepál 2015  / Den 2 - Kathmándú

Den 2 - Kathmándú

Nepál

Vytvořeno: 17.01.2017
Autor: matisska


Po klidném letu se nám kolem 10:00 ráno ukazují první zasněžené vrcholky Himalájí a to včetně „naší“ Dhaulágirí. Krátce na to sedáme v Káthmándú. Pasovkou člověk projde úplně v pohodě a vystojíme krátkou frontu na víza (40 USD na 30 dní). David si nechal fotky ve velkém batohu, ale nainstalovali zde stroj, ve kterém vyplníte formulář, stroj vás vyfotí a pošle to rovnou celníkovi do počítače, takže i tento problém se vyřešil. Přišly nám i batohy, vcelku a v původním stavu. Cílem je dostat se ještě dnes do Pokhary. Je celkem brzy, takže by to neměl být problém. Ovšem, pokud by zrovna nestávkovali dopravci (v průběhu pobytu se dozvídáme, že tak úplně o stávku se nejedná) – všichni!!! Důvodem je prý ústava, cena benzínu a Indie – zatím si to nedokážeme spojit, ale o tom potom. Ukecáme taxikáře na 800 NPR z letiště na bus station, kde jezdí autobusy směrem Pokhara. Autobusy zde stojí po téměř celé délce ulice. Zjišťujeme, že dostat se do Pokhary nebude žádná sranda. Všichni sice hulákají Pokhara, Pokhara, ale nějak z toho nic nekouká. Ptáme se v jedné kanceláři, ale posílají nás jinam, a tak si rozdělíme funkce: Zbyňďa jdme shánět směnárnu, David autobus a já hlídám věci. Po chvilce proběhne kolem David se třema Nepálcema v patách a řve, že má kámoše, co chtějí také do Pokhary, ti ale nemají benzín, ale jdou ho prý shánět vč. autobusu, kterým bychom mohli jet. Za chvíli přiběhne zas, že kámoši mají benzín i autobus, a že na nás tento autobus čeká. Tak já čekám na Zbyňka, který ty peníze asi někde tiskne, jinak si nedovedu vysvětlit, proč mu to trvá tak dlouho. Nakonec přijde, že hledal banku, ve které vyměnil kurzem 104,15 NPR/1 USD. I později se ukáže, že banky mají lepší kurz, byť je to tam na dýl. Nacházíme Davida někde, kde už to opravdu vypadá jako nádraží, kupujeme 1 l vody za 25 NPR a nasedáme do „velice vkusně“ nazdobeného autobusu. Ještě než stihneme vyjet z KTM, tak se autobus neskutečně naplní a jeden pupkatý Nepálec si mi pokládá břicho nejprve na nohu, posléze na rameno. Po cca hodině cesty, kdy nejsme ani venku z KTM, se doprava pro jistotu zastaví úplně. Rozjedeme se po necelé hodince. Řidič na to celkem šlape. Zbyněk usíná, mě se klíží oči, ovšem pupkáč mě spát nenechá! Tu pupek na předloktí, tu na rameni, tu na hlavě… Do hlavy od něj dostávám dělovku zrovna, když sjíždíme serpentiny. A ty teda jsou a řidič se s tím rozhodně nemazlí. Naštěstí to trvá jen chvíli a za další hodinu zastavíme na jídlo v místním „zájezdním hostinci“. Za jedno jídlo a Pepsi platíme 230 NPR. Je to trošku hektické, protože při našem debužírování se ozve klakson autobusu a ten náš startuje a odjíždí. Kluci platí, já vybíhám a řvu, že moji friends platí a ať zastaví. Bušim po místňácku do boku autobusu (až poté jsem zjistila, že to je povel k jízdě) a zase po místňácku naskakuju za jízdy. Celý autobus má ze mě srandu, všichni se tlemí mému vyděšenému výrazu a řidič schválně co chvíli popojede… Nakonec vše dobře dopadne, všichni, vč. pupkáče, který naštěstí už sedí v uličce na kýblu, jsou na svém místě a jede se dál. Cca 5 - 6 hodin. Zhruba kolem 18té hodiny začínají Nepálci a především Nepálky hromadně blít. Moc to nechápeme, neboť cesta je na místní poměry slušná. Kolem 21té hodiny jsme na „nádraží“ v Pokhaře. Nádraží = prašná ulice někde ve městě. Davidův nový kamarád (potomek královské rodiny – prý, který za své „poradenské“ služby překvapivě nic nechtěl) nám dohodil jiného svého kamaráda (vyčůránek od pohledu), který nám nabízí ubytování za 5 USD/osoba/noc. Přestože se nám to zdá dost, jedeme se tam podívat. Taxikář se prořekne, že to jsou 4 km a chce po nás 1000 NPR, no tak to srazíme na 600 NPR. I to se nám ale zdá dost. Holt na cenách dopravy se podepisuje palivová krize. Pokoj nakonec bereme za 4 USD/osoba/noc. Je malý, ale vypadá čistě. Slibují nám ráno nice view na jezero Phewa Lake. Na večeři jdeme hned vedle do Marwadi restaurace a za 2 jídla (Mutter paneer) a 2 Pepsi platíme 700 NPR. Kolem půlnoci usínáme. Ve tři jdeme na záchod a vítá nás obří, ale opravdu obří (musím říct, že takhle velkého jsem ještě neviděla) ŠVÁB!!!Vytvořil: matisska   Zobrazeno: 27x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku


Galerie příspěvku