MAYA TOUR 2011

Mexiko

SOBOTA 15.10.2011 - Mexiko City

Cesta je ve stadiu pripravy. Cely itinerar uz je hotovy, hotely a auto objednane a zaplacene, takze uz zbyva jen cekat, ze k nam bude pocasi shovivave. Podle poslednich zprav v Guatemale posledni dny hodne prselo, tak snad se to do tydne trochu umoudri. Obdobi destu konci letos az 30.listopadu, takze jeste se mame na co tesit. Ale snad to bude o.k.

Cestu organizuje cestovka v Praze, pro kterou uz par let vodim lidi. V Guatemale jsem byl jednou, takze cestu vice mene znam, ale pochopitelne nedostatkem je, ze v zemi neziju a neznam uplne presne realie a detaily zivota. Je to sice hodne podobne Mexiku, ale na druhou stranu slozeni obyvatel je jine, nez tady, v Guatemale zije v populaci 50 - 60 % indianskych obyvatel (oproti 10% v Mexiku) a na zemi a chovani lidi je to znat. Ale jak rikam, trochu to tam znam, znam pomerne dobre podminky v Chiapasu, ktery je podobny Guatemale, tak to snad pujde.

Cesta trva 11 dnu, projedeme cast Guatemaly, nakoukneme do Hondurasu a pres Belize se dostaneme na mexicke uzemi, na Yucatan.

Klienti jsou dva, predpokladam, ze manzelsky par, ale detaily mi nikdo nerika, s tim se seznamim az na miste samem. Ja odletam do Guatemaly v sobotu 22.10.. klienti prileti stejny den, sejdeme se na letisti a pak uz mame spolecny program az do Cancunu.

Cilem je poznat tri nejvetsi mayske archeologicke zony - Copan, Tikal a Chichen Itza a priblizit si trochu tradicni zivot mayu, hlavne pak v guatemalske vysocine.

Takze jeste zbyva jeden tyden do zahajeni cesty. Mezitim uverejnim par clanku, ktere se tykaji zakladnich principu mayske kultury a spolecnosti.

MEXIKOSPETREM.COM, Cuidad de Mexico, 15.10.2011, 1 am. (stranka jeste neexistuje)

==========================================================

SOBOTA 15.10.2011 - Mexiko City

Je sobota vecer. Ctu guatemalske noviny, porad prsi, dokonce byl vyhlasen vyjimecny stav v nekterych castech zeme. Krome toho ze prsi, velkym problemem jsou sesuvy pudy. Z toho mam trochu strach. Takovy sesuv muze prijit mnoho dnu po skonceni destu, protoze pude je nasakla vodou a podlozi je nestale. Ale nebudu nic privolavat.

Tady v Mexiku pocasi pomerne stabilni, neprsi, ale je pomerne chladno, i pres den, kdyz jste ve stinu, je citit zima. V noci teploty okolo 11 stupnu, pres den kolem 20. Zadne tropy.

Jak jsem vcera slibil, budu tady uverejnovat par informaci a zakladech mayske kultury, takze dnes se muzete zacist do par poznamek o teorii vzniku sveta podle mayskych filozofu a knezi. Omlouvam se, ze texty jsou bez diakritiky, mohl bych si ji nastavit, ale pak je pomerne komplikovane vyhledavat na mistni klavesnici patricne znaky. Tak aspon tak.

HISTORIE STVORENI MAYSKEHO SVETA

Stari Mayove organizovali svuj zivot v zavislosti na odkazu svych davnych predku. Mayska vira je ve vsech svych castech odrazem historie stvoreni sveta, kdy na zacatku casu bohove a maysti bozsti predchudci vynalezli svet. Na zaklade hieroglifickych napisu na stelach a chramech ci vyobrazenich na zbytcich keramiky, muzeme dnes zrekonstruovat velkou cast historie o pocatcich mayske existence.

V roce 775n.l. nechal jeden z cetnych mayskych kralu, s nabubrelym jmenen K´ak´ Tiliw Chan Yoat (Buh Ohen Horici  Nebe Ozareny – Horici Ohen Ozarujici Nebe), postavit obrovsky pomnik uprostred sveho sidelniho mesta jmenem Quiriguá. Archeologove, jejichz predstavivost nemela prilis velka kridla, pojmenovali kamenny monolit Stela C. Tento pamatnik vsak nese nejdelsi vypraveni v hieroglifickem pismu, ktere popisuje dejiny stvoreni sveta. Ke Stvoreni doslo dne 13.0.0.0.0, 4 ahaw, 8 kumk´u, kteremu v nasem soucasnem kalendari pripada den 13. srpna 3 114 pr.n.l.  Toto datum se opakuje v mnoha dalsich mayskych napisech. Tento den bohove stvoritele polozili tri velke kameny nebo hory doprostred nedozirne temne vodni hladiny, ktera v te dobe pokryvala vsechno. Tyto tri kameny vytvorily jakysi kosmicky dum v centru celeho vesmiru. A tehdy take bohove zapalili bozsky ohen, aby ozarili a naplnili zivotem cely svet.

Dalsi  vyklad stvoreni sveta se objevuje v prvnich kapitolach kniky Popol Vuh. Tato kniha byla vytvorena zahy po skonceni spanelske conquisty a to cleny vyzmanych mayskych slechtickych rodin. Byla napsana stovky let pozdeji, nez hieroglify na jiz zminene stele C z Quiriguá a byla napsana v jazyce starych mayu, ale pomoci zjednodusene latinske abecedy, diky cemuz mame dnes k dispozici kompletni popis pocatku sveta:

“Toto je popis okamziku, kdy vse bylo je mir a ticho. Vsechno je mir a klid. Ticho a prazdnota jsou materskym lunem Nebe. Tohle jsou prvni slova, prvni rec. Neexistuji lide, ani zvirata, ani ptaci, ani ryby, ani stromy, ani skaly, ani propasti, ani udoli, ani louky, ani lesy. Jenom nebe existuje. Neobjevila se dosud ani tvar zeme. Jenom nekonecno more a materske luno Nebe. Dosud se nic nespojilo s nicim. Vechno je v naporostem klidu. Nic se nehybe. V nebi je vsechno klidne, odpociva. Jenom nekonecno more, more je klidne, samotne. Vsehno spokojene  a klidne odpociva v temnote, je noc.

Existuje jenom Strujce, Stvoritel, Vladce a had Quetzal, kteri nechali zrodit deti. Ve vode, ozareni, pokryti perim … moudri, kterym patri poznani. Existuje Nebe. Existuje take srdce Nebe – Ozarujici Buh – coz je, jak mnozi rikaji, jeho prave jmeno.

A z te vody, zavolali na hory. A okamzite se objevily hory. Jednodusene receno, to byla podstata jejich ducha, jejich zazracna sila, ktera dala puvod horam. “

Mayove mohli ve svem okoli videt jasny model stvoreni sveta. V noci mohli snadno pozorovat tri jasne hvezdy, ktere tvori nejjasnejsi cast opasku souhvezdi Oriona. Tyto tri hvezdy interpretovali jako kosmicky dum v centru Vesmiru. Za jasnych noci a priznivych astronomickych podminek, kdy foukal suchy vitr od hor mayske nahorni plosiny, bylo a je mozno pozorovat jakysi druh mlzneho pramene mezi hvezdami: jedna se o nahodne seskupeni hvezd, ktere tvori soucast mlhoviny M- 4. 

MEXIKOSPETREM.COM, Cuidad de Mexico, 15.10.2011, 10pm. (stranka jeste neexistuje)

===========================================================

NEDELE 16.10.2011 - Mexiko City

Nedele rano. Modre nebe a zacina se oteplovat. Sedim na balkone, ctu noviny, "La Jornada" a "El Excelsior" - hlavni zpravy o mohutnych demonstracich tzv. "nespokojenych" (pochazi ze slova "indignados", hnuti, ktere vzniklo v kvetnu 2011 v Madridu) a citim jiste zadostiucineni - nebo predtuchu. 

Nakukuju taky do internetovych novin z Guatemaly, jmenuji se "Siglo 21" (21. stoleti). Porad prsi, podle radarove mapy je zrejme, ze se nad tamni casti Pacifiku zastavila tlakova nize a z nejakych duvodu se uz par dni nepohybuje. Trva vyjimecny stav a podle zprav bylo primo postizeno 120 tisic lidi. Krome toho je pred volbami, asi prezidentskymi, ale jak rikam, moc toho o tamni politice nevim.

Takze pridavam dalsi cast poznamek z kulturnich zakladu mayske spolecnosti. Tento text je vybran ze spanelske verze knihy "Guatemala, Belize y Yucatan" vydavatelstvi Lonely planet, mnou prelozenych do cestiny. 

MAYSKA MESTA JAKO OBRAZ STVORENI SVETA

Stari mayove casto zakladali sva mesta v mistech, ktera povazovali za posvatna. Mezi nejstarsimi majskymi centry pak vyniká Kaminaljuyú, obrovske sidliste, ktere se dnes nachazi pohrebeno v zakladech mesta Guatemala, jez se nokontrolovatelne rozrusta. Kaminaljuyú bylo zalozeno priblizne a nejmene v roce 1.000 pr.n.l. na okraji jezera, ktere bylo obklopeno tremi sopkami.  Stare hlavni mesto mayske nahorni plosiny, Tz´utujil- Maya, umistene na opacne strane zatoky, kde dnes lezi mestecko Santiago Atitlán, bylo rovnez postaveno na brehu jezera, v miste, kde se setkavaji upati tri obrovskych vulkanu. Lide z Atitlanu rikaji, ze ziji v "r´muxux jab´, r´muxux uliw" (v destovem pupiku, v pupku zeme), v miste, kde tri velke hory v okamziku stvoreni vystoupili z vod jezera Atitlan, podle mayu zbytku  puvodniho more, ktere kdysi pokryvalo celou zemi.

Protoze mayove ve vychodni casti sveho rozsireni nemeli prihodne hory blizko, vytvorili si sve vlastni symboly stvoreni: obrovska seskupeni staveb pojmenovana dnes "chram – namesti"(templo - plaza" - jde o archeologicky termin), ktere dnes muzeme videt napriklad v Tikal, Palenque ci v Copan. V nespocetnych hieroglifickych napisech je o techto ohromnych stavbach na otevrenych prostranstvich velke mnozstvi zminek. Namesti mela jmena nab´(more) nebo lakam ja´ (nekonecne voda). Na techto velkych prostranstvich se stavely chramy-pyramidy, vetsinou ve skupinach po trech, ktere prestavuji prave ony tri zminene hory dulezite pri stvoreni sveta. Tri hory vystupujici z vodni hladiny namesti. Chramy, vztycovane na vrcholcich pyramid – hor, slouzili jako vstupy do boziho domu. Na techto namestich byly zapalovany ohne, jako obetina bohum, jejichz plameny ozarovaly vnitrek "domu" ohraniceny tremi horami. Jen hrstka vyvolenych mela povoleni vstoupit do vnitrku techto svatyn, zatimco vetsina populace sledovala deni z plochy namesti. Je tedy zrejme, ze prastara architektura napodobovala posvatnou geografii, a ziskavala tak scenu, na niz mohly byt uskutecnovany svatecni obrady, nezbytne k regeneraci celeho sveta. 

MEXIKOSPETREM.COM, Cuidad de Mexico, 16.10.2011, 10.30 am. (stranka jeste neexistuje)

===========================================================

PONDELI 17.10.2011 - Mexiko City

Do odletu do Guatemaly zbyva pet dnu. Obcas pocituji mirnou nervozitu, ale jen opravdu mirnou, zacinaji spis prevladat optimismus a ochota poznavat nove veci. 

Zacinam se opravdu tesit. Guatemala je prijemna zeme, kde lidi jsou laskavi a ochotni. Na malem kousku sveta je tady shromazdeno ohromne mnozstvi prirodnich bohatstvi - hory, cinne sopky, jezera a mohutne tropicke reky roubene tropickym pralesem, archeologicke pamatky vetsinou utopene hluboko lesich na severu zeme, puvodni indiansti obyvatele se svymi pohanskymi zvyky, ktere mistrne naroubovali na importovane nabozenstvi z Rima, a take mnohem pristupnejsi tzv. Ladinove, nebo-li mistni misenci, v jejichz krvi proudi mayska a castecne evropska krev. Guatemala neni beznym turistickym cilem, je to zeme syrove krasy, kde veci a udalosti ubihaji ve svem starem radu, jako pred stovkami let.

Zacinam tedy odpocitavat hodiny. 

Nasleduje dalsi cast poznamek o zakladech stare mayske kultrury, jez jsou pritomny i v soucasnem zivote lidi, jez se ze 60% hrde hlasi k puvodnim mayskym korenum.

STVORENI LIDSTVA

Podle knihy Popol Vúh jako posledni v procesu stvoreni byla dana forma a telo bytostem, ktere mely prostrednistvim obradu uctivat samotne bohy. Mayove berou velmi vazne ulohy a postaveni, jichz se jim dostava v prubehu zivota, protoze maji jistotu, ze clovek je prostrednikem mezi timto svetem a svetem bohu. Jestli se jim nepodari uskutecnit sve modlitby a obrady v danem momente a na danem miste, svet a cely vesmir prestanou znenadani existovat.

Nevidi sve bohy jako perfektni a nesmrtelne bytosti. Nebot az na ctvrty pokus se jim podarilo stvorit prave je, lidske bytosti.

Pri prvnim pokusu stvorili svet zvirat: jeleny, ptaky a dalsi zvirata. Kdyz ale tito byli vyzvani, aby vyslovili jmena svych panu, stvoritelu, jen pisteli, vrceli a chrochtali. Proto byli povazovani za nedustojne a odsouzeni k tomu, aby slouzili jako potrava.

Pri druhem pokusu stvorili bohove bytost z hliny, ktera byla schopna mluvit, ale bez schopnosti poznani a porozumneni, proto byl tento tvor zavrzen a premenen znovu v blato, v hlinu.

Pri tretim pokusu vytvorili tvora ze dreva, jez byl o neco lepsi nez ten predchazejici, ale take nebyl perfektni. Tyto bytosti mohli mluvit, chodit, dokonce se i rozmnozovali a osidlili svet, ale nebyli vlastniky svych srdci a sveho mysleni, Nedokazali si vzpomenout ani na sveho Stvoritele, ani na sveho Strujce. Pohybovali se bezcilne a nakonec byli odstraneni, presneji zniceni vlastnimi psy, kteri je napadli a osvobodili se tak z jejich jha. Popol Vuh rika, ze z tech co zbyli, se staly opice, ktere dnes krici v korunach stromu.

Nakonec, na ctvrty pokus, uhodili bohove klavivem na hlavicku hrebiku: objevili kukurici a z kukuricneho testa vytvorili lidske maso:

“Nas prvni otec a nase prvni matka dodali nasemu telu formu a vyraz. Maso bylo vytvoreno ze samotneho kukuricneho klasu, zlute a bile. A lidsky tvor byl schopny mluvit a konverzovat. A ochotny pozorovat a naslouchat. Byl schopen chodit a udrzet predmety ve svych rukach. Vynikajici bytost. Vybrany mezi mnoha. Jeho tvař byla tvari cloveka. Mel dech a mohl dychat. Take mel zrak, videl a byl viden.

Jeho zrak byl skvely a jeho znalosti o vsech vecech, co jich pod nebem bylo, byly take dokonale. Kdyz se zadival pozorne, videl vsechno, co bylo videt na nebi, ale take co bylo videt na zemi. Mohl to videt vsechno. Tak se jeho poznani stalo kompletnim, jeho vize prochazela stromy, skaly, jezera,  more, hory a udoli. Spravedlivě byli temi nejvazenejsimi tvory.”

MEXIKOSPETREM.COM, Cuidad de Mexico, 17.10.2011, 6 pm. (stranka jeste neexistuje)

==========================================================

STREDA 19.10.2011 - Mexiko City

Zatim to vypada, ze opravdu jen pocasi by mohlo byt komplikaci cesty, uz jsem to rikal nekolikrat a zase to opakuju. Porad prsi. Teda v Guatemale, tady v Mexiku je sice chladno - mluvim o Mexiko City - ale beze srazek. Kazde rano ctu guatemalske noviny, prsi na celem uzemi Guatemaly, Belize a Hondurasu, ale vypada to, ze konecne prijde zmena. Dnes mela ke slovu prijde studena fronta, ktera postouchne utvar, kteremu se rika tropicka deprese (cesky nevim) a odlifruje jej na sever, tedy k nam do Mexika. Krome toho se pise o skodach na urode, o strzenych mostech, sesunutych kopcich a mrtvych lidech (pres 30 za ten tyden, co je spatne pocasi). Ale jak mi vtipne poradili z Prahy, plastenky sebou. Tak jo, chce to byt optimista, i kdyz ja jsem spis vetsinou realista, ale budu se snazit.

Jinak noveho nic moc, zacinam si delat kopecek z pradla na deset dnu cesty, vzdycky si rikam, ze povezu jen par veci a nakonec to slapu do krosny a placu nad kazdym zavrzenym trikem. Vetsinou sice vytahnu vsechny veci, ale taky si rikam, ze nejedu na modni prehlidku. Akorat ze clovek pak trochu smrdi, kdyz si tech veci veze min. No uvidim v patek vecer, kolik toho do batohu nakonec dam.

Zalozil jsem dnes blog take na Lidovky.cz, clovek se musi trochu propagovat. Je to moje prace a cim vic lidi to psani zaujme, tim lepe.

A ted zase trochu teorie z mayske kultury a jejich zakladu. Dnes to bude o lidech z kukurice (to zni trochu jako nazev hororu: Deti z kukuricneho pole - nebo jak se to jmenuje cesky).

NAROD Z KUKURICE

Temer ve vsech mayskych narecich Mayove sami sebe nazyvaji “opravdovi lide” a rikaji, ze ve skutecnosti je jejich telo tvorena z jineho masa nez u lidi, kteri nejedi kukurici. Turistum, kteri jedi bezny chleb, rikaji “psenicni lide”. Toto myticke spojeni mezi kukurici a lidskym masem se odrazi v letitych ritualech, ktere se provadeji po narozeni ditete. Tesne po skonceni spanelske conquisty jeden ze spanelskych misionaru zaznamenal ritual, pri nemz se pupecni snura cerstve narozeneho ditete spalovala a v stoupajicim dymu se mavalo kukuricnym klasem. Nasledne se zrna z daneho klasu zasadila ve jmenu novorozence na presne vymezenem miste. Rodice potom urodu z teto casti pole vyuzivali k vyzive ditete az do doby, kdy dosahlo veku, ve kterem bylo schopno starat se o kukurici samo.

Jeste v dnesnich dobach dava kojici matka do ruky ditete zrnko kukurice a samy jedi jenom kukurici, aby bylo zajisteno, ze dite bude mit “opravdove maso”. Nekolik mesicu po odstaveni ji dite jen jidla pripravena z kukurice. Jenom Mayove, kteri nerespektuji letite tradice, pripravuji jidla, ktera neobsahuji kukurici. Spravna mayska zena nikdy nedopusti, aby zrnko kukurice spadlo na zem nebo bylo vhozeno do ohne. Jestli se tak stane, zena se snazi zrnko zachranit a kazdopadne jej prosi za odpusteni. Mayove jsou vseobecne veseli lide, radi mluvi a smeji se, ale jedi v naprostem tichu. Vysvetleni je jednoduche: Pro Maye znamena kukuricna tortila totez, co pro krestany hostien, Kristovo telo. Nikdo se nesmeje ani nemluvi v prubehu svateho prijimani.

======================================================

CTVRTEK 20.10.2011- MEXIKO CITY

Takze do odletu v sobotu schazeji jen dva dny. Dnes rano u snidane se mne muj spolubydlici zeptal, jestli jsem pred cestou nervozni. Tak jsem mu odpovedel, ze NEEE. Jasne, ze trochu jsem, co by to bylo za cestu, kdyby clovek nebyl ani trochu vyvedeny z miry. Ani by se pak nemel na co tesit. Ja jen hrozne nerad letam, ne ze bych mel fobii z letadel, to zase ne, ale malokdy se opravdu zklidnim a cestu si uziju. Posledni dve tri cesty jsem to resil nejakymi prasky, ale taky bych nerekl, ze je to to prave.

Protoze jsem muz v domacnosti, vsechno na cestu si musim pripravit sam. Dnes jsem tedy vypral pradlo. S zehlenim se vetsinou moc nezdrzuju, stejne se to v batohu pomacka.

Do Guatemaly ani do dalsich statu clovek viza nepotrebuje, jen se plati pri prechodu hranic ruzne vysoke poplatky, nejvic myslim pri prechodu z Belize do Mexika, asi dvacet dolaru, ted nevim jestli americkych nebo belizskych, ale o tom jeste napisu, az to bude aktualni. Takze formality zadne vyrizovat nemusim.

V poste k memu blogu Lidovky.cz jsem dnes nasel jeden dotaz, tykajici se problemu, ktery je v Mexiku pomerne hodne pritomny v poslednich 5 letech, tedy od roku 2006, kdy je v prezidentskem kresle Felipe Calderon. Je to problem boje mezi mexickou vladou a drogovymi kartely. Problem s vyrobou, zpracovavanim, distribuci, exportem ci prostym transitem drog neni v Mexiku nijak novy. A fakt, ze na severni strane hranici tato latinskoamericka zeme se Spojenymi staty, ktere predstavuji nejvetsi trh z narkotiky na svete, tuto skutecnost jen vice komplikuje. Data jsou pomerne desiva. Podle oficialnich udaju za poslednich pet let v tomto boji zemrelo okolo 40 tisic lidi, tedy jedno okresni mesto v Cechach. Az do tehle chvili neni videt zadny pozitivni vysledek, krome par zatcenych vudcu narko kartelu. Spojene staty davaji vice mene od tohoto horkeho kamene ruce pryc, ale aspon se uz zacalo o situaci na jih od jejich hranic a o podilu Americanu na ni mluvit a psat.

Postoj beznych lidi je pochopitelne rozdilny, zpocatku existovala jista podpora vladnich opatreni, ale posledni dobou se bezne mluvi o tom, ze cela strategie je spatne nastavena. Byvaly mexicky prezident, Vicente Fox (funkcni obdobi 2000 - 2006) dokonce otevrene vyzyva soucasnou vladu, aby dojednala s narkos nejaky pakt, primeri. Primeri, ktere tady existovalo do roku 2006. Soucasny prezident o tom ale nechce ani slyset, a chce v boji pokracovat az do konce sveho mandatu v roce 2012. taky se prepoklada, ze tato nestastna strategie v boji s drogovou mafii bude stat soucasnou vladnouci stranu PAN (jde o krestansko demokratickou stranu) jeji pozici, a ze v pristich volbach vyhraje strana PRI (strana stredu s mirne levicovym programem), ktera vladla v Mexiku od skonceni revoluce v roce 1921 do roku 2000. Volby budou v cervnu 2012.

Na zivot lidi tady v Mexiko City nemelo, a vlastne az do dneska nema, tato "valka" zadny primy dopad. Vetsina stretu se odehravala dlouho hlavne na severu, okolo hranic s USA. Postupne se vsak dostava dale na jih, do centra statu, problemy uz otevrene zasahly Monterrey, treti nejvetsi mexicke mesto, a posledni dobou probihaji pomerne vazne strety mezi samotnymi narko kartely v Acapulcu a ve Veracruz, na pacifickem pobrezi, respektive v Mexickem zalivu, coz uz je temer na dosah Mesta Mexika a lide tady ve meste zacinaji byt nejisti. Ale jak rikam, Mexiko City bylo az do teto chvile nejakych primych stretu uchraneno.

Takze tolik na dane tema, nevim, jestli je odpoved dostacujici, ale vic mne v tuto chvili nenapada.

Nakonec pridavam jeste kapitolku z poznamek o kulturnich zakladech mayske kultury, tedy kultury, na jejichz zaklade stoji dnesni Guatemala, kam v sobotu vyrazim.

VLADAR

Podle Mayu nedoslo k procesu stvoreni sveta jen jedenkrat. Pri svych ritualech, ktere jsou tesne spojeny s mayskym kalendarem, vzdy pripominaji pocatecni udalosti. Podle nich je Vesmir zivy tvor, ktery, jako kazdy jiny zivy tvor, starne, slabne a nakonec umira. Proto je treba dodavat neustale obnovujici energii, jak vesmiru, tak i bohum, aby se svet neztratil v pocatecni temnote a chaosu.

Maysti vladari byli zprostredkovateli tohoto obnovneho procesu. Na nescetnych stelach, rytinach, keramice, oltarich ci malbach jsou vyobrazeni maysti vladari, obleceni do prekrasnych kostymu a masek, predstavujicich jiste bozstvo, a opakuji stejne ritualy, ktere se uskutecnily na pocatku stvoreni sveta.

Typickym a casto opakovanym motivem je panovnik, prevleceny za boha kukurice, ktery tanci a soucasne vlaci obrovsky ranec, z nehoz postupne vyhazuje veci, ktere jsou symbolicke pro kazdou cast mytickeho stvoreni sveta. Ritualy se uskutecnovaly v urcity okamzik, ktery presne odrazel okamzik, kdy podle kalendare doslo k bozskemu stvoreni. Pro Maye tyto ritualy neznamely beznou upominku techto udalosti, ale genialni udalosti, ktere jsou stale soucasne. V okamziku jejich uskutecneni se cas uzaviral sam do sebe a vlastni udalosti stvoreni se opakovaly v realnem case.

Podle mayske mytologie je buh kukurice tim nejposvatnejsim z bohu, nebot je to on, kdo poskytl sve vlastni telo k tomu, aby lide mohli zit. Ale jeho obetovani se ma svou cenu: Mayove, “opravdovi lide” citi potrebu nahradit kosmu tuto ztratu: Duvodem neni strach z hnevu bohu. Duvodem je zavislost bohu na lidech, nebot jen na lidech zalezi, jestli bohove znovu oziji.

Proto byli maysti vladari prostredniky mezi svetem bohu a svetem sveho lidu. Maysky panovnik mel povinnost pravidelne odevzdavat to nejcenejsi, co mel, tedy svou krev, ktera byla, podle mayskeho presvedceni, krvi samotneho boha. Maysti slechtici se proto zranovaly jedovatymi trny ci kamennymi zihadly. Muzi si propichovali genitalie, coz symbolizovalo privedeni, porod, boha na svet. Zeny si propichovaly jazyk. Kapky krve se shranovaly na papire vyrobenem z kury stromu a potom se spalovaly, cimz se uvolnovala bozska podstata, otevirala se brana do nadprirozeneho sveta, z nehoz se pak vynorovala jednotliva bozstva a nabirala novou silu k dalsimu zivotu.

V kritickych okamzicich, napriklad na konci kalendarnich cyklu, nebo v okamziku umrti stareho a nastupu noveho vladare na trun, byla potreba vetsich obeti, a tak preklenout ztraty bozskeho zivota. Kvuli tomu byly casto rozpoutavany valky, v nichz hlavnim cilem bylo zemrit, nebot jedine smrt slechticu dokazala zabranit konci existence sveta.

Krasa mayskeho nabozenstvi tvi v tom, ze tyto vize o stvoreni sveta se zobrazuji v beznem zivote dnesnich lidi. Kdyz se mayska zena rano, pred vychodem slunce, chysta pripravit jidlo pro svou dosud spici rodinu, pocina si stejne, jako si pocinali bohove v okamziku stvoreni sveta; temnota, ktera ji obklopuje, ji pripomina temnotu, ktera existovala na pocatku stvoreni. Kdyz zapaluje ohen na ohnisti obklopenem tremi kameny, pripomina si prvotni ohen, ktery byl puvodcem zivota. Kukuricna zrna, ktera mele a pak z nich pripravuje tortily, jsou literarne receno telem boha kukurice, ktery krmi jeji rodinu a obnovuje jejich tela a jejich zivotni silu.

==========================================================

SOBOTA 22.10.2011

Koukam na mobil a pak na pocitac a pak zase na mobil a pak zase na pocitac. kolik je vlastne hodin? 11 nebo uz pulnoc? Na pocitaci je pulnoc, ale zmenil jsem si cas na mistni na mobilu. Takze teprve je jedenact. Dobry, o hodinu mladsi, aspon na par dnu.

Je teda jedenact v noci, sedim na pokoji, hotel se jmenuje Stofella. Normalni. Venku je zima. Ale aspon neprsi. Pry uz dva dny, co neprsi. 

Let byl dobry. Bez problemu. Na letisti v Mexiko city mi dosla baterka ve fotaku, cha cha. Normalni. Ale neco se mi podarilo vyvotit. Treba sopky vykukujici z mraku nad mestem Guatemala.

Guatemala z vysky vypadala jako predmesti, ale je to asi proto, ze jsme vlastne na predmesti. Centru musi byt jine. Guatemala neni stare mesto. Pudovni hlavni mesto bylo v La Antigua. Po velkem zemetreseni v 18. stoleti bylo hlavni mesto prestehovano sem. Ale kolem roku 1850 zilo ve meste 1 300 stalych obyvatel. V pruvodci se rika, ze centrum nestoji za to. Ale mistni, s nimiz jsem tady uz stihl promluvit, mi rikaji, ze to neni pravda, ze stoji za to centrum poznat, ze je "lindo" - prijemne. Tak priste, tentokrat nebude cas.

Na letisti v Guatemale jsem byl v 14.30 mistniho casu. Klienti prileteli az nekdy kolem 5. Cekala na nas pani Sara, z agentury, ktera zajistuje guatemalskou cast tour. Byla prijemna, trosku chaoticka. Jen jsem se k ni priblizil, dala k mi uchu mobil se svym sefem, ktery mi zacal vysvetlovat, ze prselo a ze cesty jsou spatne a ze kvuli tomu musime rano vyjet uz v 6.30. Ufff. Rekl jsem si. Jak na pionyraku. Klienti se taky zrovna netvarili, jasne, bez snidane, tak jsem to zmenil na 7.30 beze spechu, kdyz vyjedeme v 8, tak tam musime v 11.30 byt, kdyby ve 12. Trh konci kolem treti.

Klienti jsou Slovaci, ale jako vzdycky jsem zapomnel, jak se jmenuji, mam hroznou hlavu na jmena. Vecer sedeli tady naproti v hospode, pozvali mne na pivo. Lidi, Guatemala je draha, dvakrat vic nez Mexico. Pivo s prehledem 26 quetzalu, 52 pesos. To je moc. 

V te hospode jsme povidali, zasmali jsme se.

Rano tedy jedeme do Chichicastenango. Trh, samansky kostel, cestou hory, lidi v krojich, 19. stoleti, krasne barvy. Vecer dojedeme do Panajachel, na okraji jezera Atitlan, kolem nejz jsou tri velke sopky, kameny, ktere staly u zrozeni sveta. 

Jdu spat.  Venku je docela hluk, jezdi auta, hraje hudba. Zona 10 v Guatemala City je luxusni cast mesta, zaroven i zabavni cvrt. Tak uvidim. 

Z mayske kultury:

HIEROGLYFICKE PISMO

V prubehu klasickeho obdobi pouzivali mayove ruzne jazyky, ktere prinalezely do dvou velkych linguistickych skupin: Na Yukatanske poloostrove a v Belize se mluvilo “yukateka” a na vysocine, v Chiapase a v Guatemale, se pouzival jazyk “chol”. V oblasti dnesniho Petenu se mluvilo obema jazyky, stejne tak v pohranicnich oblastech mezi obema skupinami. Yukateka a chol jsou si podobne, asi tak jako soucasna spanelstina a italstina, coz usnadnovalo vzajemnou kulturni a ekonomickou vymenu. V cele oblasti se pak jednotne pouzivalo hieroglyficke pismo, o nemz od nedavne doby vime, ze vychazelo z jazyka chol. Coz znamena, ze nebylo dulezite, jestli doma mluvite yukateka nebo chol, ale vsechno se psalo v chol. Chol v te dobe fungoval jako univerzalni jazyk, neco jako latina ve stredoveku nebo franczoustina za vlady Ludvika XV

Vice jak 1.500 let pred zahajenim spanelske conquisty vyvinuli a rozvinuli Mayove promysleny system hieroglyfickeho pisma, na jehoz zaklade bylo mozno vytvaret pomerne komplikovane literarni kompozice. Psavalo se vseobecne na papir vyrobeny z kury stromu ci na kuzi jelenu, ale casto se pismo vyryvalo do kamene, dreva ci keramiky. Jednou z charakteristik mayske kuktury je starostlivost, s jakou pecovali o tyto pisemnosti. Svedci o tom stav dochovanych pisemnosti a dosud se predpoklada, ze velke mnozstvi z nich je dosud skryto v pralese na jihu Mexika a v severnich oblastech Centralni Ameriky.

Sofistikovany system mayskeho pisma je zalozen z casti na fonetiskych znacich (tedy hieroglyfech, ktere zaznamenavaji urcity zvuk z mluveneho jazyka) a z casti pak na piktografickych znacich (hieroglifech, ktere predstvuji cela slova). Pomoci kombinaci obou techto systemu je mozno perfektne vyjadrit jakoukoliv konkretni i abstraktni ideu.

Vetsina civilizaci, ktere osidlovali pred prichodem Evropanu na americky kontinent, postradala pismo a pisemnictvi. Vetsina narodu uchovavala sve tradice a myty v ustni podobe, predavajice je v teto forma z generace na generaci. Tohle byl priklad Azteku, jinak na vysoke kulturni urovni. Jejich pismo bylo zalozeno na ideografickych, nikoliv fonetickych zakladech, coz patrilo k vyrazne limitujicim faktorum.

Stari maysti pisari patrili k vysoce postavene spolecneske vrtsve. Nezridka pochazeli ze slechtickych nebo kralovskych rodin a proto se vseobecne verilo, ze v jejich zilach koluje bozska krev. Umelcum a pisarum se v klasickem mayskem obdobi rikalo “itz´aat” (moudri) nebo take “miyaatz” (vzdelanci). Napriklad v jedne pohrebni komore v Palenque byla nalezena lidska kost, na jejimz povrchu je vyryta ruka neznameho pisare, ktera se vynoruje ze siroce rozevrene draci tlamy. V klasickem mayskem umeni rozevrene celisti predstavovaly branu do sveta bohu. Zminena ruka drzi stetec, stejny, jako ty, ktere byly hojne pouzivany k psani ci vyzdobe starych mayskych kodexu. Tato rytina ve sve podstate poukazuje na podobnost mezi cinnostmi pisaru a bohu, kteri s bozskou zrucnosti popisuji ci vykresluji realitu naseho sveta a zivota. 

==========================================================

NEDELE 23.10.2011

Venku je chladno. Nas hotel je kousek od jezera Atitlan. Tohle jezero jsem tady uz jednou zminoval, kdyz jsem psal o vzniku mayskeho sveta. Tady je jedno z mist na uzemi Guatemaly, kde geograficke usporadani mista vyrazne pripomina prave legendu o stvoreni. Z nesmirne vodni plane vystupuji tri obrovske kameny - v tomto pripade tri tritisicove sopky - mezi nimiz bohove stvoritele vymezili kosmicky dum, v jehoz utobach zazehli bozsky ohen. To se stalo 13.srpna roku 3 114 pred nasim letopoctem. Dnes se pise 23. rijna 2011. Maly ukol pro Vas: Spocitejte, pred kolika lety, mesici a dny vznikl tedy nas svet.

Do Panajachel, jak se jmenuje mestecko, v nemz je umisten nas hotel, Dos Mundos, vypada lepe z venku nez zevnitr, jednoduche hodnoceni - normalni - jsme dojeli slozite. Nejprve jsme rano vyjeli z Guatemala City, vystupali jsme do hor, pak zase sjeli do sirokych udoli, na jajich okrajich se rysovaly v oparu kuzely majestatnich sopek. Pak jsme opet vyejli do vysociny, charakterizovane udolimi ostre zarezanymi do terenu porostlimi borovicemi s dlouhymi jehlicemi. Klikatou cestou, plnou mist, kde prave skonceme deste zpusobili sesuvy pudy, ktera pak zahradila vozovku, jsme dojeli do Chichicastenanga.

Je nedele. Je nedelni trh. V Chichi, jak tady mistni mestecku rikaji, se kona trh kazdy ctvrtek a nedeli. Trhovci prijizdeji uz vecer, rano v pet se trh otevira zakaznikum. Pred zahajenim trhu na obradnich mistech v okoli konaji mayske obrady. Tedy nekdy nad ranem.

Mestecko je plne. Trh zabira mnoho ulic okolo bileho kostela svateho Tomase. Do kostela vede 18 schodu. Osmnact je mesicu mayskeho kalendare. V kostele se stretavaji dva ruzne zivly. Krestansky a pohansky. A dokazi tady koexistovat. Staleti. Pred zraky katolickych svatych se zde konaji samanske obrady, jsou paleny svicky, kadidlo, pije se palenka a coca-cola /rihnutim vyhanis dabla z tela/, krouti se krky cernym slepicim. Pred hlavnim oltarem kostelnik zameta. Soulad. Fuze.

Od kostela sestupujume ulici. Hledame Pascal Abaj. Kopec, na nemz je mayske obradiste. Nabizi se nam maly kulaty, trochu spinavy a upoceny Maya. Ze 100 quetzalu to usmlouvame na 60. Nechava svuj stanek s drevenymi maskami na starost dceri a jde s nami. Popada dech a poti se. Tim vic, cim vic stoupame do svahu, na jehoz uboci rostou sveze zelene borovice. Nahore je plosina, na ni maly ocouzeny oltar. Nekolik nizkych kamennych krizu, ktere symbolizuji mayskou predstavu spojeni naseho sveta se svetem nadzemskym a podsvetim. Kriz neni krestansky patent. Kolem oltare par klecicih postav. Z ohniste se vali bily stiplavy dym.

Sestupujeme. Dole je mala galerie, v nemz je stylizovana svatyne Maximon, mayskeho boha. Je spojenim mayskech bohu, postavy spanelskeho dobyvatele Pedro Alvarada a zidovskeho Jidase. Ma ruzne podoby, ale v ustech ma vzdy cigaretu nebo doutnik.

Naobedvame se v hotelu Santo Tomas a pak jedeme oklikou, objizdkou kvuli sesuvum, do Panajachel. cesta ubehla rychle. V Panajachel je chladno. Od hor se vali vodou napite mraky. Ale neprsi.

Zitra uvidime jezero a sopky, nekonecnou vodni hladinu a tri prvni kameny naseho sveta.