Dopoledne jsme strávili na pláži. Tedy víceméně. Já jsem ještě sháněl náhradní nabíječku k foťáku a Alice s dětmi využila mé nákupní potřeby k vlastní rekognoskaci místních obchodů. Naštěstí jsem nabíječku sehnal hned v prvním obchodě, čímž se nákupní etapa významně zkrátila a my mohli na tu pláž. Byly docela vlny, ale tak akorát a i děti si to užili. Jen Mates si stěžoval, že se nemůže potápět, což v těch vlnách fakt moc nešlo. Odpoledne jsme se sbalili a vyrazili z města na západ do Modrých hor. Ukázalo se, že naše mapa Austrálie je pro navigaci v takovém detailu naprosto nevhodná a orientovali jsme se podle různých náznaků a brožur. Cesta podle toho vypadala, i když začátek byl docela nadějný a Sydney jsme opustili po silnici, kterou jsme plánovali. Záhy však navigační úspěchy skončily a cestu do Modrých hor tak komplikovaly nepříliš logické obraty od severu k jihu a zpět. Nakonec jsme ale cestu našli a snad jsme si zase tak moc nezajeli, i když do cíle, městečka Katoomba na okraji Národního parku, jsme přijeli až navečer, později než jsme předpokládali.